Přivolání je jedním z nejdůležitějších povelů, které pes musí zvládnout. Bez něj se venčení stává stresem pro oba. Problém často vzniká ve chvíli, kdy pes tahá na vodítku a majitel jej nemůže spolehlivě zastavit. Řešení nespočívá v jediném triku, ale v postupném budování vztahu mezi psovodem a psem. Klíčem je důslednost a trpělivost, nikoli síla.

Nejprve je nutné oddělit dva problémy: tahání na vodítku a samotné přivolání. Pokud pes táhne, nemůže se soustředit na povely. Začněte na krátkém vodítku v klidném prostředí. Jakmile pes zvládne chůzi bez napínání, teprve potom přidejte nácvik přivolání. Užitečné rady najdete v praktickém průvodci výcvikem psa, který popisuje fáze od základní poslušnosti po spolehlivé přivolání v rušivém prostředí. Bez zvládnuté chůze na vodítku bude přivolání vždy jen polovičaté.

Přivolání cvičte nejprve na krátkou vzdálenost. Pes by měl přijít okamžitě, ne až po několika zavoláních. Nikdy nepoužívejte povel k něčemu nepříjemnému, například k nasazení vodítka a odchodu domů. Naopak ho odměňte pamlskem nebo hrou. Pokud pes nepřijde, nekárejte ho – příště se bude bát přiblížit. Místo toho snižte náročnost a zkraťte vzdálenost. Postupně přidávejte rozptýlení: jiní psi, lidé, vůně. Teprve až pes reaguje spolehlivě na vodítku i bez něj v oploceném prostoru, zkuste to na volno.

Nácvik přivolání a chůze bez tahání se vzájemně podporují. Pes, který umí jít u nohy, lépe vnímá svého majitele a rychleji reaguje na povel. Vyhněte se trestům, které vztah narušují. Místo toho budujte pozitivní asociaci: přivolání znamená něco příjemného. Pravidelný krátký trénink několikrát denně přinese výsledky dříve než hodinové seance jednou týdně. Pamatujte, že každý pes je jiný a některým plemenům trvá déle, než si povel zautomatizují.